Datum narození: 11.7.1989

                                            Výška: 172 cm
                                            Váha: 70 kg
                                            Klub: Nidoshinkan dojo Brno  

Vláďo, nejprve tě poprosím, aby ses zejména těm čtenářům, kteří sledují karate organizace ČSKe scénu méně, stručně představil a prozradil nám svůj věk, odkud jsi a kolik let se již věnuješ karate?

Narodil jsem se v Ostravě, ale tam jsem byl pouze jeden rok po narození. V
současné době bydlím v rodinné domě v Rohatci u Hodonína. Karate se věnuji
od svých sedmi let.

ZAČÁTKY

Pamatuješ si na své začátky s kimonem?

Pamatuju a celkem dobře, začínal jsem v klubu KU-SEN-GO Hodonín. Ze
začátku jsme hodně trénovali spíš kumite než kata a techniky, ale kumite
mě moc nebavilo spíš jsem chtěl víc cvičit od začátku technické karate a
právě cvičení kata mě opravdu uchvátilo natolik, že jsem už u toho zůstal.

Co tě přivedlo ke karate?

Jako malý jsem hodně sledoval filmy s bojovým uměním, tak to byl asi ten
hlavní důvod, aby sem začal právě s karate.

Kdy jsi se zúčastnil první soutěže a jaká to byla?

Byl to národní pohár karate Goju-ryu a tam jsem skončil v kata čtvrtý, to
si pamatuju jako dneska, byly to dvě kola a ještě se dávaly známky. Cvičil
jsem asi půl roku a měl 8.kyu. Na kumite jsem ještě nemohl.

Pomýšlel jsi už tenkrát ve svých tréninkových začátcích na soutěžní
atmosféru šampionátů jako reprezentat?

Tak v úplném začátku jsem opravdu o tom ještě nepřemýšlel, ale hodně mě
potom ovlivnilo to, když  jsem poprvé uviděl jednoho závodníka jak má
státní znak na kimonu. To byl pro mě takový odrazový můstek v tom, abych
taky jednou měl tu čest nosit toho lvíčka na prsou a tím mít právo
reprezentovat naši republiku.

Kolik ti bylo?

Bylo mi asi 8 let, ale už si to přesně nepamatuju.

Jak se dívali rodiče na sport, který jsi zvolil?

Dívali se na to velice pozitivně a opravdu mě v tom hodně podporovali a
stále podporují jak jenom mohou.


Dělal jsi i jiné sporty?

Za školu jsem hrál fotbal a florbal, ale samozřejmě na prvním místě bylo
vždycky karate. Taky mě moc baví tenis a lyžování, prostě těch sportů,
které si rád zahraju je opravdu hodně.

A závodně?

Závodně jsem dělal a dělám pouze karate.

TRENÉŘI

Dosavadní trenéři a poradci
Tomáš Dobeš, Martin Čulen, Jiří Boček, Michal Hrubý a hlavně Jaromír Musil

Máš v současný době trenéra?

Ano mám, Jarka Musila.

Oblíbený typ trenéra?

Kamarádský, ale zároveň tvrdý a pečlivý, prostě celý Jarek!

Kdo byl tvým průvodcem v prvních letech karate?

Tomáš Dobeš, u toho jsem začínal a potom samozřejmě Jarek Musil

Děláš ty někomu trenéra?

Ano, občas vedu tréninky mládeže a začátečníku, ale není to nějak pravidelně.

Chtěl by jsi se živit jako trenér karate?

No živit určitě ne, ale chtěl bych být po skončení mé závodní kariéry,
která bude doufám ještě hodně dlouhá, trenérem karate.

                                                             SOUTĚŽE

Soutěžíš jak v organizaci ČSKe (WKF) tak Goju-ryu, jak by jsi srovnal tyto
dvě organizace?

Tak organizace Goju-ryu je taková více přátelská, každý se tam zná s
každým a všichni prostě fandí všem. Je to tam takové více domácí a já se
tam cítím opravdu velmi dobře. Organizace CSKE není určitě tak přátelská
ve všech směrech co se týče závodníků mezi sebou, funkcionářů atd. Na CSKE
mě osobně nejvíc mrzí to, že se tam najdou lidé kteří prostě některým
závodníkům nepřeji to co dokázali a určitě v CSKE všichni netáhnou za
jeden provaz a to je velká škoda. Tohle se v organizaci Goju-ryu neděje a
proto se zde cítím mnohem lépe. Na Goju-ryu jsem doma.



Karate v současné době je rozděleno do více organizací, jak ty se na to
díváš? Byl by jsi pouze pro jednu federaci?

Ano karate je opravdu velmi rozkouskované v mnoha organizacích, ale jsem
nad tímhle moc nepřemýšlel a ani to nějak moc nevnímám. Prostě když chce
někdo udělat svoji federaci tak ať si ji udělá a zároveň ať si každý
vybere ve které organizaci chce startovat. Já závodím pouze na akcích pod
WKF a do žádné jiné organizace ani nepůjdu. S WKF jsem maximálně spokojený
a také je to hlavní organizace karate na světě.

Jak se díváš na současné karate? A jsi zastáncem sportovního karate WKF?

Současné karate myslím, že jde hodně dopředu, jak co se týče závodníku v
té top špičce, tak i v zájmu mediálním. Samozřejmě se všechno chystá a
směřuje na vstup karate do olympijského programu a tohle hodně přispívá k
jeho kladnému rozvoji. Ano jsem zastáncem sportovního karate WKF.



Zajímal by mně tvůj názor na zavedení chráničů nártu a holení do
kategoriích kumite?

Tak na tuhle otázku odpovím asi takhle: Pokud vím, tak je karate bojový
sport a bylo tomu tak vždycky. Pořád se mluví o tom, jak zbezpečnit a
předejít zraněním v kumite, ale podle mě do zápasu prostě ten kontakt se
soupeřem patří, když je přece karate bojovým sportem. Nemyslím si, že
přibalování dalších a dalších chráničů na tělo závodníka je ta správná
cesta pro kumite. Vždyť na soutěži je každý závodník dobrovolně a může si
dokonce vybrat, jestli půjde na kumite nebo na kata. Ten kdo prostě
nevydrží sem tam nějakou ránu nebo zranění, které k tomu kumite vždycky
patřilo, tak ať jde hrát ven kuličky, tam se mu nic nestane. To je můj
názor na věc, karate je prostě sportem, kde to zranění může přijít na
každého a je jenom na něm jestli se s tím vypořádá nebo to nezvládne a
skončí s tím.

Jdeš dynamicky nahoru, téměř, kde nastoupíš vyhraješ nebo dobře uspěješ?
Myslíš si, že máš v sobě talent od boha a nebo za vším se skrývá dřina v
trénincích či v něčem jiném?

Samozřejmě špetka talentu musí prostě být v každém dobrém závodníkovi. Ale
ta hlavní část se skrývá v hodinách strávených tělocvičně, posilovně a ve
dřině, kterou ten člověk podstoupí, jestli chce být ten nejlepší. Ovšem
podle mě je pro úspěch hodně důležitý dobrý trenér, kterého já mám.

Když se kouknu na tvoje výsledky za rok 2008: (5. ME seniorů 2008 kata
muži, 3. GP Slovakia 2008 kata muži, 1. Mistrovství ČR seniorů, 1. ME
dorostu a juniorů 2008 kata jun., 2. Grand Prix Croatia 2008....) - která
z těchto soutěží byla pro tebe výjimečná, zajímavá a kterého úspěchu si
nejvíce vážíš?

Nejvíce si samozřejmě považuju toho titulu na ME juniorů, protože to byla
prostě bomba, jak mi to všechno perfektně sedlo. Jinak hodně emotivní bylo
letošní Mistrovství ČR seniorů, kde jsem dvakrát po sobě skončil 2. a
letos jsem už nebral žádné druhé místo, prostě kdybych nevyhrál, tak budu
určitě hodně zklamaný, ale povedlo se mi to opravdu hodně dobře;.
Taková letošní třešnička na dortu bylo to pěkné páté místo na ME seniorů,
kde jsem chtěl skončil právě do pátého místa, jinak by to bylo zase
zklamání.

Kdo pro tebe je u nás těžký konkurent? Určitě odpovíš více, ale kdyby to
mělo být jen jedno jméno...

Takže jedno jméno, určitě největší můj konkurent je Jakub Tesárek a
myslím, že on by odpověděl na tuhle otázku jménem Vladimír Míček :)


Myslíš si, že budeš nominovaný na Mistrovství světa do Tokia?

Nad tohle otázkou můžu zatím jenom spekulovat dokud nebude všechno
oficiálně na papíře, ale myslím že letos by mě nominace snad minout
neměla, aspoň v to pevně doufám, protože jsem měl tenhle rok zatím hodně
úspěšný.

Řekněme, že jsi nominovaný na MS, určitě uděláme rozhovor s blížícím se
termínem, ale v tuto chvíli s jakou přípravou a ambicemi jdeš do toho?

Tak ta příprava, je zatím největší a nejdelší jakou jsem kdy měl.
Přípravné období s vrcholem na MS seniorů mi začalo na začátku srpna,
takže se budu připravovat přes 4 měsíce. Třeba na ME juniorů jsem měl
přípravu 2 měsíce. No a ambice jsou samozřejmě jenom ty nejvyšší, já přece
nepojedu přes celý svět abych prohrál v prvním kole a jel zase
zpátky; to by asi nebylo úplně ok;

Teď mě zajímá ješte otázka, jak vypadá tvůj běžný den, třeba měsíc před
Mistrovstvím Evropy...

Ráno jedu do školy, kde jsem většinou asi do 13:00, potom spěchám co
nejdřív domů a na trénink, který už je dvoufázový ve všední den a o
víkendech třífázový. Po tréninku se ještě připravím do školy a to je už
tak devět hodin večer, takže jsem rád když zalehnu do postele. Na nějaké
jiné aktivity mi opravdu už mnoho času nezbývá.


                                                         TRÉNINK


Oblíbená technika; gyaku tsuki

Neoblíbená technika; Kansetsu geri

Oblíbená kata - Suparimpei

Neoblíbená kata - Sanchin


Dá se charakterizovat tvá tréninková filosofie?

No asi bych to řekl takhle: Trénuj co to dá a nikdy se nevzdávej...

Kolikrát týdně trénuješ a jak dlouho trvají tvoje tréninky?

Trénuji 4x až 6x do týdne podle času a období v přípravě. Tréninky jsou
většinou dvouhodinové.

Trénuješ sám nebo máš sparingpartnera?

Někdy trénuju sám a někdy s našim A - týmem v klubu, takže s dalšími pěti
lidmi




A můžeš nám trochu tréninky rozepsat? Jedeš celý rok stejně?

Tak já jenom můžu prozradit, že na začátku tréninku mám vždy rozcvičku a
protažení, potom je samotná tréninková jednotka podle přípravného období
(atletika, posilování, technika, rychlost, výbušnost, kata, atd.) a
nakonec následuje ještě závěrečná část kde je protažení a regenerace.
Jinak mám samozřejmě nějaké hodně specifické metody tréninku, ale ty jsou
pouze mezi mnou a mým trenérem.

Na co se nejvíce při tréninku těšíš?

Nejvíc se na tréninku těším, až budu cvičit kata.

Pokud se nepletu, tak se spíše zaměřuješ na kata...proč ne, kumite?

Protože kata jsou pro mě takové více záživné a hlavně je to taky troška
herectví a to mě baví. Karate je kata a kata je karate, to prostě k sobě
patří a baví mě prostě přijít na tatami a předvést jak mohou být kata
krásné a zajímavé, když je pojata do všech detailů a podaná tak, že vám
diváci zatleskají, to je potom úžasný pocit.


                                                        OSTATNÍ

Nejoblíbenější relax; Sledování dobrého filmu, jízda na motorce,
doplňkové sporty

Nejoblíbenější muzika; Bon Jovi, Kabát, všeobecně rock a pop

Nejoblíbenější jídlo - pizza

Nejoblíbenější film ; všeobecně dobré komedie, jinak nic
nejoblíbenějšího nemám




Máš nějaké zvíře?

Mám pejska, kokršpaněla Bada;

Pracuješ nebo studuješ?

Studuju čtvrtý ročník technického licea ve Strážnici.

Používal jsi někdy v reálném boji karate?

Ne nepoužil a ani nikdy nechci použít.

Neuvažoval jsi někdy přejít do jiného bojového sportu? Např. box,
kick-box, judo...

Ne nikdy, karate je pro mě všechno a nemám důvod začínat něco jiného.

Máš nějaké výhrady ve stravě?

Jenom když mám těsně před závody, tak se snažím vynechat těžká a smažená
jídla, jinak žádné výhrady nemám, sním všechno;

Byl jsi někde letos na dovolený?

Byl jsem v Chorvatsku na lodi trošku relaxovat a nabrat nové síly na další
sezonu.

Jaké jsou tvoje koníčky?

Filmy, doplňkové sporty (fotbal, tenis, jízda na kole, volejbal, florbal,
lyžování, plavání;), hudba a úplně miluju jízdu na motorce a vodní
lyže;

Kdo je tvým vzorem a proč?

Mým velkým vzorem byl Michael Milon, protože ten obětoval karate opravdu
všechno a podle mého názoru byl nejlepší katař v historii.

Jaké jsou tvoje cíle?

Určitě bych v tomhle roce chtěl co nejlépe uspět na nadcházejícím MS
seniorů v Tokyu (pokud klapne nominace) a samozřejmě uspět i u maturity co
mě letos čeká;

Jako vždy na závěr rozhovoru stejná otázka máš Karate-gi Katana WKF
Approved jak jsi s tímto kimonem spokojený o proti s jinými značkami?

Tohle kimono bylo postaveno firmou Kaze přímo na moji postavu a já jsem s
ním maximálně spokojený a vyhovuje mi opravdu po všech stránkách.
Vyzkoušel jsem opravdu už hodně značek kimon, ale teď rád zůstanu u firmy
kaze, protože je to kimono podle mých představ!

Něco na závěr:

Chtěl bych moc poděkovat mému trenérovi Jarkovi Musilovi za to co všechno
pro mě udělal, moc mu za všechno vděčím. Dále bych chtěl poděkovat mým
rodičům za jejich maximální podporu a také škole SOŠ Strážnice, kde mi
vyhoví ve všech záležitostech týkajících se karate. No a úplně na závěr
bych chtěl poděkovat firmě Kaze a serveru karate-info za jejich maximální
podporu a za to jak dobře prezentují české karate po mediální stránce.

FOTOGALERIE K ČLÁNKU -  ZDE